Tichý oceán
Tento článek pojednává o Tichém oceánu. O české countryové a trampské kapele pojednává článek
Pacifik (skupina).
Tichý oceán (známý též jako Pacifický oceán nebo Pacifik) je největší oceán na Zemi.
Geografie
Rozprostírá se od Arktidy na severu po Antarktidu na jihu a ze stran je ohraničen Asií a Austrálií na západě a Severní a Jižní Amerikou na východě. S celkovou rozlohou 169,2 milionů km² zabírá 46 % vodních ploch a 32 % celkového povrchu Země. V nejširším místě v tropech měří přes 20 000 km, což je skoro polovina obvodu zeměkoule, od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. Rovník oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán. Mariánský příkop, při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 911 metry nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 ostrovů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od rovníku. Na západě je lemován prstencem činných sopek - Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek tsunami. V letech 1900 - 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží Japonska.
Název
Oba názvy vycházejí z plavby portugalského mořeplavce Fernão de Magalhãese, který při své cestě na Filipíny v roce 1520 zažil v jeho vodách klidnou plavbu. V latině se moře nazývá Mare Pacificum, „poklidné moře“, odtud název Pacifický oceán.
Objev
Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl Vasco Nuňez de Balboa (1476-1517), který v roce 1513 překročil Panamskou šíji. Na mapě se Tichý oceán objevil už v roce 1507[1], přestože pro to tehdejší kartografové neměli žádný důkaz.
Okrajové části
Nejdůležitější přístavy
Mapa znázorňující hloubku v Tichém oceánu
- Acapulco, Mexiko
- Anchorage, Aljaška, USA
- Antofagasta, Chile
- Arica, Chile
- Auckland, Nový Zéland
- Bangkok, Thajsko
- Batangas, Filipíny
- Portoviejo, Ekvádor
- Brisbane, Queensland, Austrálie
- Buenaventura, Kolumbie
- Pusan, Jižní Korea
- Cabo San Lucas, Mexiko
- Callao, Peru
- Cebu City, Filipíny
- Chongjin, Severní Korea
- Dalian, Čínská lidová republika
- Ensenada, Mexiko
- Esmeraldas, Ekvádor
- Guayaquil, Ekvádor
- Hong Kong, Čínská lidová republika
- Honolulu, Havaj, USA
- Inčchon, Jižní Korea
- Iquique, Chile
- Kao-siung, Čína Tchaj-wan
- Kitimat, Britská Kolumbie, Kanada
- Keelung, Čínská republika (Taiwan)
- Klang, Malajsie
- Kóbe, Japonsko
- Laem Chabang, Thajsko
- Long Beach, Kalifornie, USA
- Los Angeles, Kalifornie, USA
- Manta, Ekvádor
- Manzanillo, Mexiko
- Mazatlan, Mexiko
- Melbourne, Victoria, Australie
- Manila, Filipíny
- Nampo, Severní Korea
- Newcastle, Nový Jižní Wales, Australie
- Oakland, Kalifornie, USA
- Ciudad de Panamá, Panama
- Portland, USA
- Prince Rupert, Britská Kolumbie, Kanada
- Puerto Montt, Chile
- Puerto Vallarta, Mexiko
- Čching-tao, Čínská lidová republika
- San Antonio, Chile
- San Diego, Kalifornie, USA
- San Francisco, Kalifornie, USA
- Sapporo, Japonsko
- Seattle, Washington, USA
- Šanghaj, Čínská lidová republika
- Šen-čen, Čínská lidová republika
- Singapur
- Songkhla, Thajsko
- Sydney, Nový Jižní Wales, Australie
- Tacoma, Washington, USA
- Tchaj-čung, Čínská republika (Taiwan)
- Talcahuano, Chile
- Tchien-ťin, Čínská lidová republika
- Tijuana, Mexico
- Valparaíso, Chile
- Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada
- Victoria, Britská Kolumbie, Kanada
- Vladivostok, Rusko
- Sia-men, Čínská lidová republika
- Yantai, Čínská lidová republika
- Jokohama, Japonsko
Literatura
- Moře a oceány, Editions Atlas 2006
- Světový oceán, Evropa, prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.
- ↑ Universalis cosmographiae
Související články
|
Tichý oceán |
|
| Moře |
|
 |
|
| Zálivy |
Kalifornský záliv • Karpentarský záliv • Spencerův záliv • Svatovincentský záliv • Thajský záliv • Tonkinský záliv • Velký australský záliv
|
|
| Průlivy |
|
|
| Proudy |
Aleutský proud • Antilský proud • Humboldtův proud • Kalifornský proud • Kurošio • Peruánský proud • Západní příhon
|
|
stock | retire | vm
Why are we here?
All text is available under the terms of the GNU Free Documentation License
This page is cache of Wikipedia. History