Třinec


Třinec
Pohled na Třinec ze sídliště Sosna

Pohled na Třinec ze sídliště Sosna

Třinec – znak Třinec – vlajka znak vlajka
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0802 598810
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Frýdek-Místek (CZ0802)
obec s rozšířenou působností: Třinec
pověřená obec:
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 85,38 km²
počet obyvatel: 38 064 (2008)
zeměpisná šířka: 49° 40' 40"
zeměpisná délka: 18° 40' 22"
nadmořská výška: 306 m
PSČ: 738 01 až 739 94
zákl. sídelní jednotky: 39
části obce: 13
katastrální území: 12
adresa městského úřadu: Jablunkovská 160
Staré Město
73961 Třinec 1
starosta / starostka: RNDr. Věra Palkovská
Oficiální web: http://www.trinec-mesto.cz/
E-mail: sekretariat@trinecko.cz
Třinec na mapě
Wikipedie:Jak číst infoboxy českých sídelJak číst infobox
Zdroje k infoboxu a částem obce

Třinec (slezsky Třińec, polsky Trzyniec, německy Trzynietz) je město ležící na severovýchodě České republiky, na území historického Těšínského Slezska. Má přibližně 38 000 obyvatel, rozlohu 8541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m, nejvyšší bod dosahuje téměř 1000 m n. m. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1444. Podle správního členění patří do Moravskoslezského kraje, okres Frýdek-Místek. V roce 2001 se 17,7 % obyvatel města hlásilo k polské národnosti.[1] Ve městě sídlí významný český výrobce ocelových dlouhých válcovaných výrobků, Třinecké železárny.

Obsah

Okolí Třince

V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká.

Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový vrch, Ostrý a Velká Čantoryje.

Vybrané charakteristiky

Části města

Náboženství

Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5% obyvatel.[2] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá - kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví. Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne apod.

Muzea

  • Muzeum Třineckých železáren, a.s. a města Třince - Frýdecká 389

Dějiny Třince

Krakovský deník Ilustrowany Kuryer Codzienny v době obsazení Třince Polskem v roce 1938, zmiňující se i o Třineckých železárnách

Československo-polské spory o Třinec

Podrobnější informace naleznete v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 1918 až 1920, kdy byl po první světové válce nejprve vojensky zabrán Polskem, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.

Galerie

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Třinec

Evangelická modlitebna v Neborech

Třinecké železárny v pohledu z autobusového nádraží

Související články

Poznámky

  1. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
  2. ↑ http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/tab/7A002B9538

Externí odkazy




Město Třinec

Dolní Líštná | Guty | Horní Líštná | Kanada | Karpentná | Kojkovice | Konská | Lyžbice | Nebory | Oldřichovice | Osůvky | Staré Město | Tyra


Města a obce okresu Frýdek-Místek

Baška • Bílá • Bocanovice • Brušperk • Bruzovice • Bukovec • Bystřice • Čeladná • Dobrá • Dobratice • Dolní Domaslavice • Dolní Lomná • Dolní Tošanovice • Fryčovice • Frýdek-Místek • Frýdlant nad Ostravicí • Hnojník • Horní Domaslavice • Horní Lomná • Horní Tošanovice • Hrádek • Hrčava • Hukvaldy • Jablunkov • Janovice • Kaňovice • Komorní Lhotka • Košařiska • Kozlovice • Krásná • Krmelín • Kunčice pod Ondřejníkem • Lhotka • Lučina • Malenovice • Metylovice • Milíkov • Morávka • Mosty u Jablunkova • Návsí • Nižní Lhoty • Nošovice • Nýdek • Ostravice • Palkovice • Paskov • Pazderna • Písečná • Písek • Pražmo • Pržno • Pstruží • Raškovice • Ropice • Řeka • Řepiště • Sedliště • Smilovice • Soběšovice • Staré Hamry • Staré Město • Staříč • Střítež • Sviadnov • Třanovice • Třinec • Vělopolí • Vendryně • Vojkovice • Vyšní Lhoty • Žabeň • Žermanice






stock | retire | vm
Why are we here?
All text is available under the terms of the GNU Free Documentation License
This page is cache of Wikipedia. History