Kroupy (meteorologie)
Kroupy jsou slitky zmrzlé dešťové vody, jinak řečeno ledové hrudky o velikosti od pár milimetrů do několika centimetrů vznikající v bouřkových mracích a následně dopadající na zemský povrch. Kroupy jsou jedním z druhů hydrometeoru, padání krup se označuje jako krupobití.
Obsah |
Kroupy v prériích
Kroupy se vytvářejí uvnitř velkých bouřkových mraků kumulonimbů, kde je teplota pod bodem mrazu a kde ve velice silných vzdušných proudech cirkulují přimrzající kusy ledu. Krupobití se vyskytuje všude, ale nejčastěji a nejsilnější bývá na severoamerických prériích.
Jak kroupy vznikají
Kroupy vznikají, když k ledovým krystalům neseným v silných mrazivých vzestupných vzdušných proudech bouřkového mraku přimrzají vodní částečky. Když proudy zeslábnou nebo když jsou kroupy příliš těžké, než aby je mohly nést, začíná krupobití.
Lamači rekordů
Velice ojediněle se vyskytují kroupy obřích rozměrů, jako je ta na fotografii. Zatím největší doložená kroupa na světě vážila 0,77 kg a dopadla na Coffeyville 3. září 1970. Ještě větší kroupa, vážicí 1,02 kg, údajně spadla v Bangladéši 14. dubna 1986 během krupobití, které zabilo 96 lidí. Nejhorší doložené krupobití se událo v Indii 30. dubna 1988. Kroupy o velikosti grapefruitu tehdy zabily 246 lidí, přičemž někteří byli vrstvou krup doslova "pohřbeni".
Související články
- Hydrometeor
- Krupobití
Odkazy
 |
Tento článek nemá zdroje, a není proto možné obsah ověřit. Pomozte Wikipedii tím, že k uvedeným tvrzením patřičné zdroje naleznete a vložíte do článku. |
|
|||||||||||||||||||
stock | retire | vm
Why are we here?
All text is available under the terms of the GNU Free Documentation License
This page is cache of Wikipedia. History