Kovářov (okres Písek)

Kovářov
Kovářovská náves
znak
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0314 549517
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4):	Písek (CZ0314)
obec s rozšířenou působností:	Milevsko
pověřená obec:	Milevsko
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	50,43 km²
počet obyvatel:	1463 (1. 11 2008)
zeměpisná šířka:	49° 31' 3.36"
zeměpisná délka:	14° 16' 41.14"
nadmořská výška:	525 m
PSČ:	39855
zákl. sídelní jednotky:
části obce:	17
katastrální území:	11
adresa obecního úřadu:	Kovářov 63, 39855 Kovářov
starosta / starostka:	Pavel Hroch
Oficiální web: http://www.kovarov.cz/ Ofic. web OÚ: http://www.kovarov.cz/rad_urednideska.htm E-mail: oukovarov@volny.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kovářov je obec ležící na jihu Čech v severovýchodní části okresu Písek v oblasti středního Povltaví přibližně 11 km severozápadním směrem od města Milevsko. Obecní úřad v obci spravuje 16 osad. Partnerskou obcí Kovářova je Seftigen.

Obec získala v roce 2004 prestižní titul Vesnice roku v 10. ročníku soutěže.^[1] ^[2]

Historie

Kostel

První písemná zmínka pochází z roku 1220, kdy na tvrzi v obci sídlil vladyka Budilov z Kovářova, ale z archeologických nálezů v lokalitě se usuzuje, že osídlení je mnohem starší a sahá přibližně do 9. století. Oblast byla osídlená díky své výhodné pozici poblíž řeky Vltavy.

Vesnice Kovářov vznikla okolo tvrze, která se podle jedné verze měla nacházet jihozápadně u kostela. Tvrz připomíná vyvýšenina s příkopem a valem.

Podle druhé verze bývala tvrz v patrovém domě poblíž hřbitova. Na místě původní tvrze je dnes zástavba.

Po Budilovi vlastnil Kovářov vladyka Rynart.

Později byla vesnice rozdělena do čtyřech statků s různými majiteli. Majitelem jedné části vsi byl i milevský klášter. Druhým vlastníkem část vsi byl rod Melicharovský. Třetí díl vlastnili Brusové z Kovářova. Čtvrtým vlastníkem byl Mareš z Vestce.

Roku 1421 císař Zikmund jako odměnu za dobré služby při obraně Karlštejna předal okolní vesnice Matěji Brusovi z Kovářova. Po jeho smrti, díky poručníkovi jeho nezletilých dětí se majetek dostává do vlastnictví Rožmberků.

V roce 1461 se stává majitelem obce Jan II. z Rožmberka.

V 16. století byla postavena Janem Hruškou renesanční tvrz s názvem Nový Kovářov. Na jejím místě se dnes nachází budova staré fary.

Po Rožmbercích se majiteli stávají páni z rodu Švamberků a od roku 1622 Eggenbergové, který ale brzy vymírá a tak se obec stává opět majetkem Švamberků. Kovářov je přiřazen k Orlickému panství.

V 17. století, během třicetileté války byl Kovářov silně poškozen švédskými, francouzskými a pruskými vojsky. Sousední Zahořany byly vypáleny a zničeny vojenskými pochody, že se z rozvinutého města změnily v opuštěnou vesnici.

V 17. a 18. století neprochází obec největším hospodářským rozvojem, ale přesto vzniká většina současných kulturních památek, co se v obci v současnosti nacházejí.

Mezi lety 1771 – 1772 byla oblast zasažena morovou epidemií, která způsobila úmrtí 2 180 obyvatel K připomenutí těchto událostí byla postavena nedaleko Kovářova , u obce Zahořany sloupová boží muka. Následný hladomor celou situaci ještě zhoršil.

V roce 1886 byla vystavěna přes obec silnice mezi Milevskem a Zahořany, což umožnilo další ekonomický rozkvět obce.

Název obce pochází od kovářského řemesla.

Památky a turistické zajímavosti

Kostel Všech svatých

Bývalá fara

Původ tohoto gotického kostela je datován do roku 1220, v té době byl již farní. Věže kostela jsou barokní z roku 1712, vyšší je 27 metrů vysoká, je na západní straně kostela. Síla zdiva je 1,5 metru. Chrám má obdélníkový půdorys. Délka je 14,4 a šíře je 9,8 metrů. Výška je 7 metrů. V presbytáři, nejstarší části kostela je gotické klenutí, klenba je 8,5 metrů vysoká a 6,8 široká. Sakristie stojí na místě kde byla kaple sv. Kateřiny. Mezi sakristií a presbytářem bylo okno, to se však později přestavělo na dveře. Tyto druhé dveře nebyly používány, proto se zazdily. V letech 1978 - 1980 byla provedena generální oprava kostela. Okolo kostela je hřbitov zasvecený nejsvětější trojici, té byl dříve zasvěcen i kostel. Na vchodu na hřitov je obraz Krista s nápisem „Já jsem vskříšení a život, kdo věří ve mne, byť i umřel, živ bude“.

Stará fara

Budova staré fary vystavěná v barokním slohu v roce 1739 vedle sousoší Kalvárie. Od roku 1967 neslouží ke svému účelu, do podzimu 2007 byla používána jako knihovna. Na severozápadní části byla ovocná zahrada, na jejím místě byl v roce 1969 postaven kulturní dům a parkoviště. Budovy, které k faře patřily, se nejdříve staly součástí zemědělského družstva, potom byly zbořeny.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého dal postavit na své vlastní náklady kovářovský farář Jan Diviš. Na čverhranném podstavci jsou nápisy v latinské, české, německé, jedná se o prosby o pomoc a podpis dárce. Sochu vytvořil sochař Brokoff. Socha je umístěna na návsi poblíž kostela.

Sousoší Kalvárie

Sousoší Kalvárie je umístěno před budovou staré fary. Bylo postaveno roku 1732 a zhotovil je sochař Brokoff. O jeho vytvoření se rovněž zasloužil Jan Diviš. Na místo původního dřevěného kříže nechal zhotovit kříž kamenný, okolo jsou barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého.

Pomník na počest padlým

Pomník zepředu

Dále je na návsi ještě jeden pomník . Ten byl zhotoven Jaroslavem Bardou z Hrazánek v roce 1921. Jedná se o pomník na počest padlým v 1. světové válce. Na přední straně je zpodobněn voják, který drží svého raněného kamaráda, na druhé jsou jména padlých vojáků za 1. světové války z Kovářova a okolí (Kovářov, Dobrošov, Klisinec, Vepice, Pechova Lhota, Březí, Zaluží, Radvánov, Vesec, Kotýřina). Byl pořízen z veřejných sbírek.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov se nachází v lese na severozápadě Kovářova, na jihovýchodě kopce Hůrka. Vzdálenost od Kovářova je 0,5 km. Neví se kdy vznikl, podle stáří pomníků je pravděpodobně velmi starý.

Škola

Asi od roku 17000 byla v Kovářově obecná škola, ale vyučovalo se jen v najatých místnostech. Potom se postavila dřevěná budova, později byly přistavovány další třídy - 2. tř (1826). , 3. tř. (1877). Ani ta ale nestačila a tak byla postavena dvoupatrová zděná budova (1883), dnes je z ní obecní úřad a knihovna. V roce 1930 byla postavena měšťanská škola ve které byl byt ředitele. Tato škola měla 5 tříd. V roce 1984 byl postaven nový druhý stupeň, první se přesunul do 1. stupně a z bývalé obecné školy se stala radnice. Ke škole byla dostavena tělocvična, šatny, jídelna a kotelna. Ve staré budově je první - pátá třída, družiny, ředitelna a kanceláře a učebny s počítači, v nové budově je šestá - devátá třída, kabinety a jídelna.

Vývoj

Rok	1790	1848	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1940	1950	1961	1970	1980
Počet obyvatel	?	339	506	521	476	454	451	430	456	457	406	417	449	581
Počet domů	31	33	57	59	62	63	66	72	80	90	91	95	105	133

^[3]

Místní části

Reference

T. Durdík, F. Kašička, B. Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku.

↑ Pozvánka na TK - vyhlášení vítěze soutěže Vesnice roku, 16. 11. 2004
↑ Vesnice roku
↑ MÜLLEROVÁ - HEZOUČKÁ, Marie. Po stopách času obce Kovářov. Kovářov : MNV Kovářov, 1986. s. 186.

Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Kovářov (okres Písek)

Kovářov – vesnice roku 2004, prezentační plakát s textem a obrázky, Ministerstvo pro místní rozvoj, Anthony Production, 2004
Informační systém cestovního ruchu Písecka - Kovářov

Obec Kovářov
Březí \| Dobrá Voda \| Hostín \| Chrást \| Kotýřina \| Kovářov \| Lašovice \| Onen Svět \| Předbořice \| Radvánov \| Řenkov \| Vepice \| Vesec \| Vladyčín \| Zahořany \| Záluží \| Žebrákov