Klimatizace


Samostatná klimatizační jednotka

Klimatizace je zařízení pro úpravu vzduchu v celých budovách či jednotlivých místnostech a v dopravních prostředcích (auta, lodě, letadla). Pracuje tak, že nasává venkovní vzduch (minimálně musí přivádět 10% čerstvého vzduchu), který filtruje, upravuje teplotu, vlhkost na požadované hodnoty a pomocí ventilátorů je dopravuje na příslušná místa.

  • V našich podmínkách se klimatizace používá především pro průmyslové účely, v chirurgických sálech, inkubátorech, v laboratořích, ve výpočetních střediscích (serverovna) a v dnešní době i ve velkých nákupních centrech. V teplých tropických a subtropických oblastech světa (zejména kolem rovníku resp. v okolí obou obratníků) jsou klimatizovány všechny typy budov i dopravních prostředků prakticky neustále - platí to ale jen pro bohaté země světa, neboť klimatizace je energeticky i materiálově poměrně nákladná záležitost
  • Velká klimatizační zařízení používají k odjímání tepla cirkulující vodu.
  • Klimatizace automaticky udržuje stálé podmínky (především teplotu) bez ohledu na venkovní prostředí.
  • Jedno z 1. klimatizačních zařízení v Československu bylo instalováno v budově Elektrických podniků hlavního města Prahy v roce 1932 v Praze.

Obsah

Druhy klimatizačních zařízení

Zdravotně hygienická (komfortní)

Vytvářejí optimální stav mikroklimatu pro pobyt lidí (jedná se o příjemné subjektivní pocity ale hlavně o optimální hygienické podmínky).

Použití:

  • prostory kulturní a společenské - shromažďování většího počtu lidí (divadla, kina, sály, hotely, banky)
  • prostory s velkou vnitřní tepelnou zátěží - rozhlasové a televizní studia, filmové ateliéry
  • prostory s velkou vnější tepelnou zátěží - lehké skleněné stavby, kabiny strojů (jeřáby, kombajny) a kabiny velínů
  • prostory s velkými požadavky na mikroklima - lázeňské prostory, operační sály, jednotky intenzivní péče
  • dopravní prostředky - letadla, vlaky, autobusy, automobily

Průmyslová (technologická)

Většinou je součástí technologického zařízení. Má vliv na kvalitu výroby, snižování výrobních nákladů nebo přímo podmiňuje funkci strojního parku. Mohou plnit i funkci zdravotně hygienickou.

Použití:

  • provozy zpracující navlhavé materiály - textil, papír, tabák, filmy, léky, potraviny
  • provozy s potřebou vysoké kvality vzduchu - výroba polovodičů, umělých vláken, léků
  • provozy s výpočetní technikou - střediska, sály, učebny

Speciální

Většinou tam, kde nepracují lidé.

  • inkubátory, boxy pro různé zkoušky, speciální výrobní stroje (léky)

Systémy klimatizačních zařízení

Vzduchové

Nositelem tepla je vzduch, jehož úprava se provádí mimo klimatizovaný prostor ve strojovně.

  • nízkotlaké
    • s centrální strojovnou
    • vícenásobné
    • vícezónové
  • vysokotlaké
    • jednokanálové
    • dvoukanálové
    • s kontaktním nebo proměnným množstvím protékajícího vzduchu

Vodní

Nositelem tepla je voda. Využívají ventilátorové konvektory (parapetní jednotky).

Kombinované

Systémy voda - vzduch.

  • vysokotlaké - část tepelného výkonu se do klimatizace dodává pomocí výměníku.

Klimatizační jednotky

Jsou umístěny v jednotlivých místnostech v potřebném počtu tak, aby zajistily požadované hodnoty.

Související články

Odkazy

Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu






stock | retire | vm
Why are we here?
All text is available under the terms of the GNU Free Documentation License
This page is cache of Wikipedia. History