Bílovice nad Svitavou

Bílovice nad Svitavou
Kostel sv. Cyrila a Metoděje
znak vlajka
status:	obec
NUTS 5 (obec):	582824
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4):	Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností:	Šlapanice
pověřená obec:	Šlapanice
historická země:	Morava
katastrální výměra:	14,7 km²
počet obyvatel:	3044 (3.7.2006)
zeměpisná šířka:	49°14'41"N
zeměpisná délka:	16°40'24"E
nadmořská výška:	236 m
PSČ:	664 01
zákl. sídelní jednotky:	1
části obce:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Komenského 446
starosta / starostka:	Pavel Doležal
Oficiální web: http://www.bilovice-nad-svitavou.cz Ofic. web OÚ: http://bilovice.imunis.cz/edeska E-mail: obec@bilovice-nad-svitavou.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Bílovice nad Svitavou jsou obec v okrese Brno-venkov, rozkládající se severně od brněnské městské části Brno-Maloměřice a Obřany, s níž také sousedí. Obec se nachází na železniční trase z Brna do Svitav a protéká jí řeka Svitava, v jejíž blízkosti se na území katastru obce nacházejí četné chaty i místní léčebna dlouhodobě nemocných. V katastru obce se také nacházejí rozsáhlé lesy. Dominantu obce tvoří zdejší kostel sv. Cyrila a Metoděje. Svým charakterem, významem i počtem obyvatel (ke dni 3. července 2006 měly 3044 obyvatel) odpovídají spíše menšímu městu než vesnici a tak nelze vyloučit, že budou v dohledné době povýšeny na město.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1542.

O Bílovících a jejich historii a kultuře

Bílovice bývaly oblíbeným místem výletů obyvatel Brna již za první republiky. Chodívali pěšky od konečné stanice šaliny (tramvaje) z Obřan podél řeky Svitavy do Bílovic, případně i dále. Není divu, že zejména v období před druhou světovou válkou byly Bílovice oblíbeným letním sídlem a výletním místem řady českých umělců...

Často sem jezdíval a později zde i řadu let žil novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor půvabných příběhů o lišce Bystroušce. Trvale zde žil i básník S. K. Neumann, jehož zdejší pobyt inspiroval k básnické sbírce Kniha lesů, vod a strání. Prázdniny v tichém údolí Svitavy pravidelně trávívali bratři Čapkové, v bývalém mlýně U Julinků býval častým hostem malíř Alois Kalvoda, do Randulovy vily jezdíval sochař Franta Úprka, do vily rodiny Poláčků zase malířka Zdeňka Braunerová. Bílovice dobře znali i básníci Jakub Deml, Viktor Dyk a František Gellner, spisovatelé Jiří Mahen a Marie Majerová, malíři a sochaři Otakar Kubín a Vincenc Makovský, herci Karel Höger a Oldřich Nový či hudební skladatel Leoš Janáček - ostatně Těsnohlídkovy Příhody lišky Bystroušky se staly libretem stejnojmenné Janáčkovy opery. I nyní do Bílovic směřují turisté a cykloturisté cíleně nebo je jen při projíždění upoutá malebně položená vesnice a krásná příroda.

Nejstarší doložené zprávy o obci jsou z roku 1419, ale soudě dle archeologických nálezů tu jistě osada existovala mnohem dřív. Podstatně mladší pamětihodností je pseudogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje, postavený v letech 1908-1913. Přibližně ze stejného období pochází i řada romantických vil a secesních domů s četnými historizujícími prvky. Dále tu podél řeky Svitavy vede železnice z Brna do České Třebové a dále do Prahy, postavená v letech 1843-1848.

Co nabízejí Bílovice nad Svitavou dnešním výletníkům?

Můžete se vypravit například podél řeky na pravěké hradiště Obřany, kolem myslivny lišky Bystroušky k Janáčkově studánce a dál do Těsnohlídkova údolí, k zřícenině Obřanského hradu či k vápencové skále Šumbera, opředené mnoha pověstmi. Pomník z vápencových balvanů připomíná, že zde bylo oblíbené místo básníka S. K. Neumanna. Západně od Bílovic nad Svitavou se nachází další zajímavá přírodní lokalita - Lesnická naučná stezka. Severně od Bílovic, na zalesněném ostrohu nad silnicí z Útěchova do Adamova, kdysi stával gotický hrad Ronov - dnes už zbyla jen malá zřícenina.