Českobratrská církev evangelická

Českobratrský kostel ve Chvaleticích

Českobratrská církev evangelická (ČCE) je křesťanská církev působící na území České republiky. Podle sčítání lidu z roku 2001 se k ní hlásí 117 212 obyvatel ČR, což z ní činí největší protestantskou církev v zemi. Církev vydává časopis Český bratr (od roku 1924) a časopis pro mládež Bratrstvo.

Obsah

1 Historie
2 Struktura církve
3 Vzdělání
4 Sociální práce
5 Ekumenická spolupráce
6 Odkazy
- 6.1 Související články
- 6.2 Externí odkazy

Historie

Církev navazuje na tradice církve evangelické augsburského (luterského) i helvetského (reformovaného) vyznání. Augsburské i helvetské církve byly v českých zemích jediné dvě protestantské církve povolené Tolerančním patentem roku 1781. Požadavky unie evangelických sborů obou vyznání se silně ozvaly již v roce 1848, ke sloučení českých sborů však došlo až po vyhlášení Československé republiky, a to svobodným rozhodnutím zástupců všech českých sborů na generálním sněmu v prosinci 1918. Nově vzniklá unie kromě svých augsburských a helvetských tradic sama sebe chápala i jako pokračovatelku tradice české reformace, husitského hnutí, církve podobojí i Jednoty bratrské.

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Českobratrský kostel v Praze-Braníku

Českobratrský kostel v Sázavě

Struktura církve

Českobratrskou církev evangelickou tvoří sbory na třech úrovních:

sbor farní,
sbor seniorátní,
sbor povšechný.

Farní sbor

Farní sbor je základní jednotkou církve, spravovaný staršovstvem (presbyterstvem), které je voleno z členů sboru sborovým shromážděním, to volí i faráře. On a jeden z presbyterů - kurátor jsou společně představiteli sboru a jeho statutárními zástupci. Církev tvoří 264 sborů.

Seniorátní sbor

Seniorátní sbor (seniorát) je společenství sborů spojených v určitém obvodu ke společné církevní činnosti a správě. O jeho věcech rozhoduje seniorátní shromáždění - konvent, jehož členy jsou poslanci příslušných sborů volených na čtyřleté funkční období. Konvent volí stejným dílem z presbyterů a farářů na šestileté období seniorátní výbor v čele se seniorem a seniorátním kurátorem. Sídlem seniorátu je vždy sbor, kde je senior farářem. Církev tvoří 14 seniorátů:

Pražský seniorát
Poděbradský seniorát
Jihočeský seniorát
Západočeský seniorát
Ústecký seniorát
Liberecký seniorát
Královéhradecký seniorát
Chrudimský seniorát
Poličský seniorát
Horácký seniorát
Brněnský seniorát
Východomoravský seniorát
Moravskoslezský seniorát
Ochranovský seniorát (netvoří územní obvod, ale sdružuje bývalé sbory Jednoty bratrské, které vstoupily do ČCE)

Povšechný sbor

Nejvyšší úrovní správy církve je povšechný sbor, čili celá církev. Církev spravuje Synodní rada, což je 6 volených osob (3 faráři a 3 laici), nejvyšším zákonodárným a řídícím shromážděním (parlamentem), složeným z volených poslanců, je synod. Jménem celé církve jednají synodní senior a synodní kurátor.

Vzdělání

Podrobnější informace naleznete v článcích Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy a Evangelická akademie.

Vysokoškolské vzdělání kazatelů i laiků zajišťuje Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy.

Střední a vyšší odborné vzdělání zajišťují tyto Evangelické akademie:

Evangelická akademie Praha - Vyšší odborná škola sociálně právní a střední sociální škola
Evangelická akademie Brno - Vyšší odborná škola sociálně právní
Střední zdravotnická škola Evangelické akademie Brno
Evangelická akademie Náchod Sociální činnost (sociální pečovatelství a sociální vychovatelství)
Evangelická akademie Olomouc Církevní konzervatoř (dříve v Kroměříži)

Církev též provozuje jednu základní školu; Bratrská škola v Praze.

Sociální práce

Podrobnější informace naleznete v článku Diakonie Českobratrské církve evangelické.

V roce 1989 byla obnovena činnost Diakonie Českobratrské církve evangelické, která poskytuje je v 29 střediscích všech regionů České republiky sociální, zdravotní a pastorační pomoc a péči lidem, kteří se vlivem svého zdravotního postižení, věku, nemoci nebo osamocení dostali do obtížné životní situace. Provozuje osm speciálních škol pro děti s mentálním a kombinovaným postižením. V roce 2004 byl otevřen první evangelický hospic; Citadela ve Valašském Meziříčí.

Od roku 1989 se církev podílí na vojenské a vězeňské duchovní službě.